Asi každý ví, že na to, jaké budou naše názory v dospělosti, má velký vliv naše dětství. Velká váha se přikládá rodičům, avšak jen málokdo si uvědomuje, jak velkou roli zde hraje kultura. Ta je totiž v tomto ohledu ještě důležitější, než by se mohlo zdát. Dokonce by se dalo říci, že je v podstatě tím nejdůležitějším faktorem při formování našich vlastních názorů.

Jde tu hlavně o to, že jsme jí v podstatě obklopeni. Mnohdy nás ani nenapadne považovat její hodnoty či zvyky za něco nepatřičného či nevhodného, a díváme se s podivem na ty, kterým se na nich něco nelíbí. Pokud je v naší kultuře například považováno za běžné, že ženy mohou chodit bez problému například ve dvoudílných plavkách, nejspíše se budeme dívat s despektem na země, ve kterých je běžné, že jsou vždy zahaleny. To samé pak platí i naopak.

Není tedy divu, že si valná část lidí vytvoří názory, které souhlasí s kulturou, ve které vyrůstali. To však často vede k tomu, že lidé nejsou schopni či ochotni pochopit, že v jiných státech věci fungují jinak, a pokud ano, pak stejně tu svou budou, byť podvědomě, považovat za nadřazenou a „lepší“. O tom, že to zvláště v dnešní době globalizace není zrovna ideální postoj, asi není třeba hovořit.

Naštěstí dnes víme, že tomu tak být nemusí. Řešením totiž je seznámit děti s mnoha nejrůznějšími kulturami, dokud jsou ještě malé. Pokud budou vyrůstat v prostředí, kde je na všechny zvyky a tradice nahlíženo stejně, a kde jsou všechny stejně slaveny, pak je také bude brát jako rovnocenné.

Bohužel, to není tak snadné, jak se zdá. I rodiče totiž mají své kulturní kořeny, a byť podvědomě jsou velmi náchylní k tomu je svému dítěti předat. Proto není příliš pravděpodobné, že se situace v tomto ohledu změní, i když čím dál více mladých lidí si toho začíná všímat. Kultura v nás zkrátka zapustila kořeny až příliš hluboko.