Pokud stavíme či rekonstruujeme dům nebo byt, pak jednou z věcí, které budeme potřebovat, jsou i nejrůznější ocelové trubky. Ty slouží k nejrůznějším účelům, ať už jako podpěrné, jako zábradlí na balkóně či u schodiště, jako vodovodní či plynové potrubí a mnoho dalších. Je však jasné, že ani tyto nejsou zadarmo. Ovšem předtím ještě musíme najít ten správný typ, ať už co se týče délky, průměru tak i celkového provedení. Je tedy jasné, že projdeme nabídky různých firem, abychom našli ty, které nám budou vyhovovat.

Zde nám může pomoci nejen katalog konkrétních produktů dané firmy, ale také oceníme, pokud mají přímo pro ocelové trubky ceník. V něm je totiž najdeme přehledně seřazené podle typu, takže můžeme snadno porovnat jejich ceny. Jak je ale možné, že se u různých typů liší? Jejich stanovení je sice plně v kompetenci prodejce, avšak rozhodně se vyplatí vědět, jak při tom postupoval. Lépe tak dokážeme posoudit, zda není částka, kterou za daný produkt požaduje, nadsazená.

V první řadě musí samozřejmě zohlednit materiál. Je nutné uvážit, zda se jedná o ocel čistou, kalenou, nerezovou, nebo běžnou. Každá z nich je navíc vhodná pro poněkud jiný účel, a i její výrobní náklady jsou jiné. Je tedy jasné, že má velký vliv na celkovou cenu. Dále je to množství použitého materiálu, které je zde vyjádřeno délkou a průměrem trubky. Je pochopitelné, že čím více jej bude, tím vyšší bude také cena. Je to jednoduchá přímá úměra, se kterou jsme všichni srozuměni. Také provedení hraje určitou roli. Jedná se o prostou, přímou trubku, nebo je zahnutá? Jsou na ní nějaké švy, nebo je vyrobena z jednoho kusu oceli? Některé typy je náročnější vyrobit, což se samozřejmě odrazí i na výsledné ceně. Je tedy vidět, že naprostá většina z toho jsou věci, které jdou mimo kontrolu prodejce. Co ovšem pod jeho kontrolou je, je marže, tedy navýšení ceny, které tvoří zisk. A právě o to bychom se měli zajímat.