Tvrdostí se v tomto případě rozumí poměr rozpuštěných minerálních iontů vápníku, hořčíku, stroncia a barya a některých dalších kationtů. Většinou se však zaměřujeme pouze na množství vápníku a hořčíku, která bývají mezi sebou v optimálním poměru od 2:1 do 4:1. U pitné vody jsou její tvrdosti vždy závislé na podloží, odkud se voda čerpá, a v některých oblastech je voda pochopitelně tvrdší, jinde naopak velmi měkká (např. Jeseníky, Bruntálsko a Opavsko). Existují i lokality, kde je poměr vápníku vůči hořčíku (magnéziu) mnohem vyšší, což je kupříkladu oblast Kladenska a Berounska (vápence Českého krasu).

Většina sídel v České republice má však vodu středně tvrdou až tvrdou, měkká voda se vyskytuje spíš v horských oblastech, a zpravidla jsou to vodní zdroje co do velikosti omezené.

V přírodě se do vody tyto minerály dostanou rozpouštěním vápenců, magnezitu, dolomitu, selenitu (sádrovce) a dalších nerostů. Minerály jsou v ní rozpustné pouze díky chemické reakci s oxidem uhličitým, potažmo se vznikající kyselinou uhličitou.

Pro ideální provoz zahradních bazénů a koupališť je vhodná středně tvrdá voda

Ke snížení nadměrné tvrdosti vody v bazénu slouží tabletová regenerační sůl a tzv. změkčovač vody – iontoměnič. Zatímco samotná sůl s vodou propláchne náplň změkčovače, aby obnovila její funkci (regenerovala ji), zařízení pak může optimálně pohlcovat přebytečný vápník a hořčík. Cílem změkčení vody je zabránit nadměrnému usazování vodního kamene na dně a po stěnách bazénu a na jeho příslušenství. Obecně pro všechny bazény platí pravidlo, že ideální je vždy středně tvrdá voda. Hodnota tvrdosti se měří speciálními testery s přesností +- 0,5 dGH, což je pro tyto účely dostačující.

Tabulka stupnice tvrdosti vody

330 ppm – 530 ppm (19 – 30 dGH) je velmi tvrdá voda
210 ppm – 330 ppm (12 – 19 dGH) je tvrdá voda
130 ppm – 210 ppm (7 – 12 dGH) je středně tvrdá voda
70 ppm – 130 ppm (4 – 7 dGH) je měkká voda
0 ppm – 70 ppm (0 – 4 dGH) a to je velmi měkká voda